V posledních letech se v prostředí Formule 1 často diskutuje o tom, jak detaily v pravidlech mohou ovlivnit průběh závodního víkendu. Jedním z těchto nenápadných a komplexních aspektů jsou pravidla o opotřebení plátu pod podlahou monopostu, která stanovují pevné limity na to, jaký kontakt podlahy vozu se závodní tratí je během závodu přípustný. Nedávno se v Las Vegas dostala do centra pozornosti stáj McLaren, když její monoposty narazily na problémy s těmito pravidly.
Opotřebení plátu, označovaného v odborné terminologii jako „plank“, je zásadní pro to, aby stáje nevyladily své vozy do extrémně nízké světlé výšky (tzv. ride height), což by mohlo zvýšit přítlak až za mez možností ostatních týmů a zároveň způsobit nebezpečné jiskření při kontaktu vozu s asfaltem. Pravidla stanovují, že po skončení závodu musí plank mít v určitých bodech minimální tloušťku 9 mm – což je hodnota, na kterou technická delegace FIA klade velký důraz při povolení výsledků.
Během Velké ceny v Las Vegas však oba monoposty McLarenu překročily toleranci opotřebení plátu na kritických bodech. Tento problém nevzniká náhodou – extrémně hladké a nevyznačeně členité povrchy, agresivní nájezdové úhly a volba nastavení podvozku hrají klíčovou roli v tom, jak rychle se plank opotřebovává. Navíc noční provoz a chladné podmínky měly za následek nižší přilnavost a zvýšenou tendenci k prokluzu, což problém ještě umocnilo.
Základy tohoto pravidla sahají až do roku 1994, kdy byla po tragické sezóně zavedena striktní opatření ke zvýšení bezpečnosti pilotů a snížení manévrovací volnosti při nastavování podvozku na extrémní hodnoty. Plank vyrobený ze speciálního laminátu musí vydržet celé závodní zatížení a po dojezdu musí být minimální tloušťka zachována na určité úrovni. Kontroly pravidelně odhalují, když týmy jdou „na hranu“. V Las Vegas technici zjistili, že opotřebení McLarenu na některých bodech přesáhlo povolenou hodnotu.
Příčinou byla primárně potřeba co nejlepšího nastavení vozu na neznámé dráze. Jelikož se závodilo na dočasném městském okruhu s univerzálně novým asfaltem, bylo složité najít optimální rovnováhu mezi jízdní výškou kvůli přilnavosti a zabráněním nadměrného kontaktu podvozku s traťovým povrchem. Vždyť i drobné výškové rozdíly, agresivní obrubníky a rozbitý asfalt dokážou negativně ovlivnit životnost plátu. McLaren to tentokrát odnesl, ale stejný problém hrozil i dalším jezdcům ve startovním poli.
Pokud technici FIA zjistí nadměrné opotřebení, následují tvrdé postihy – například diskvalifikace, jak to v minulosti postihlo i další stáje. Tentokrát byli inženýři McLarenu varováni a museli pro příští závody upravit své postupy. Slavný incident také připomíná momenty, kdy týmy testovaly „na hraně“, ale vždy s vědomím, že překročení limitu znamená okamžitý trest bez kompromisů.
FIA i dnes plánuje přísnější kontroly, zejména na městských a dočasných okruzích, kde riziko opotřebení stoupá. Týmy se musí neustále rozhodovat mezi výkonem a spolehlivostí – extrémně nízká světlá výška znamená vyšší rychlost, ale i potenciální konec závodu kvůli technickému přestupku. Fanoušci se tak mohou těšit na další strategické bitvy nejen na okruhu, ale i v zákulisí technické regulace. Právě tyto detaily tvoří neodmyslitelnou součást moderní Formule 1 a dokazují, jak i milimetry a titěrné úpravy mohou rozhodnout o vítězi i poraženém.
