Renault a jeho osudy v královně motorsportu, Formuli 1, představují jeden z nejbarevnějších a nejvýznamnějších příběhů celé historie tohoto sportu. Francouzská automobilka, která se ve Formuli 1 ocitla poprvé již v roce 1977, dokázala za uplynulé dekády zanechat nesmazatelnou stopu jako inovátor, vítěz i průkopník technických řešení. Renault se na roštu objevoval s vlastním týmem, zároveň byl však mnohokrát dominantním dodavatelem pohonných jednotek. Loučení s tímto legendárním jménem přináší prostor na ohlédnutí za klíčovými momenty – a že jich nebylo málo.
Odvážné začátky Renaultu ve Formuli 1 byly ve znamení neochvějné víry ve vlastní technologii. Francouzský tým byl první, kdo v roce 1977 nasadil přeplňovaný turbomotor. Na tehdejší konkurenci, která ještě používala atmosférické motory, to působilo jako šílený nápad, ale byl to právě Renault, kdo touto inovací nastartoval éru přeplňovaných motorů, jež se v následujících letech staly standardem F1. První vítězství přišlo v roce 1979 na Velké ceně Francie díky Jeanu-Pierrovi Jabouilleovi, čímž Francouzi dokázali správnost své vize.
Úspěchy však nebyly pouze otázkou techniky. V 90. letech Renault dodával špičkové motory týmům, které ovládly svět Formule 1. Williams i Benetton poháněné motory Renault sbíraly jednu trofej za druhou; právě s těmito pohonnými jednotkami dosáhl Michael Schumacher na své první tituly mistra světa (1994 a 1995). Ayrton Senna, Damon Hill i Jacques Villeneuve si na konci 90. let užili vítězství, která by bez francouzských motorů byla jen těžko představitelná.
Renault se v roce 2002 vrátil na startovní rošt s vlastním továrním týmem a začal psát jednu ze svých nejslavnějších kapitol. Fernando Alonso přivedl tým na vrchol, když v letech 2005 a 2006 vybojoval dva tituly mistra světa – jak pro sebe, tak pro Renault. Bylo to období dominance, které přineslo světu F1 určitou změnu: do té doby neotřesitelný Ferrari narazil právě na kombinaci francouzské technologie, inovací a mladého španělského talentu. Renault tehdy ukázal, že žádný hegemon není věčný.
Během následujících let si Renault prošel složitými chvílemi. Ať už šlo o slavnou "Crashgate" aféru v Singapuru 2008, která otřásla nejen týmem, ale i celým světem motorsportu, nebo složitou restrukturalizaci a proměnu identity. V roce 2011 se tým změnil na Lotus Renault GP, později pouze Lotus. Přesto však Renault nikdy neopustil Formuli 1 zcela – vždy zůstal významným partnerem jako výrobce motorů pro různé týmy, nejvíce pro Red Bull Racing. Právě spojení Red Bullu a Renaultu znamenalo mezi lety 2010–2013 naprostou dominanci, kterou korunovali čtyřmi tituly Sebastiana Vettela.
V posledních letech se Renault rozhodl vrátit do F1 jako tovární tým, později však tým přejmenoval na Alpine, čímž jedna významná etapa končí. Nejde však o pověstné "game over" – Renault, resp. Alpine, stále působí v paddocku a zůstává relevantním hráčem i nadále. Fanoušky jistě zajímá, zda obnoví někdy svou zlatou éru pod původní vlajkou, nebo už zůstane pouze symbolem dávných vítězství.
Příběh Renaultu ve Formuli 1 je synonymem pro odvahu inovovat, obrovskou inženýrskou sílu, ale také lidskou stránku týmové práce a odhodlání. Legendární žluté monoposty, velká francouzská jména, triumfy i pády – to všechno činí stáji Renault jedinečné místo v historii F1. Loučení neznamená konec, nýbrž naději na novou kapitolu, na kterou budou fanoušci motorsportu ještě dlouho vzpomínat i hrdě čekat na možné znovuzrození.
