Formule 1 zažila v uplynulých týdnech další významné diskuse ohledně svého formátu závodního víkendu. Hlavní otázky se točily okolo sprintových závodů, které F1 v posledních letech postupně zavádí, a také kolem kontroverzního nápadu na zavedení obráceného startovního roštu, známého jako reverse grid. Právě Velká cena Ázerbájdžánu v Baku se stala místem, kde se završil další cyklus debat a vylepšení směřujících k větší atraktivitě a zábavnosti tohoto motorsportu.
Sprinterské závody si původně prošly nespočtem kritik nejen od samotných jezdců, ale i od týmových šéfů a fanoušků. Tradiční formát tří volných tréninků, kvalifikace a hlavního závodu začal být považován za poněkud předvídatelný. Kvůli stoupající poptávce po dramatickém závodění byl v roce 2021 zaveden právě sprint o délce zhruba třetiny standardního závodu. Ačkoliv sprinterské závody přinesly několik napínavých chvil, vyvolaly zároveň otázky ohledně sportovní spravedlnosti a toho, zda skutečně přinášejí kýžené vzrušení.
Na letošní sezónu FIA formát opět upravila a do sprintových víkendů přidala samostatnou „Sprint Shootout” kvalifikaci, která určuje pořadí právě pro sobotní sprint. Tyto změny měly za cíl poskytnout fanouškům ještě větší porci strhující akce. Nicméně právě v Baku se ukázalo, že současný formát má stále svá úskalí. Několik pilotů totiž prohlásilo, že sprint podněcuje zbytečné riziko poškození monopostu před samotným hlavním závodem, což vede k opatrnějším výkonům oproti očekávání.

Ve světle těchto diskuzí se opět vynořil kontroverzní návrh pro tzv. reverse grid, tedy obrácené pořadí na startovním roštu pro sprint nebo dokonce pro hlavní závod. Myšlenka je jednoduchá: dát pomalejším monopostům, jež startují vzadu, šanci soupeřit s favority, kteří by museli probojovat pole. Zatímco někteří jezdci tuto variantu vnímají jako příležitost pro větší nepředvídatelnost a příval soubojů na trati, mnozí ji ostře odmítají jako nefér. Podle jejich slov nemá Formule 1 být loterií, nýbrž sportovním soubojem na absolutní hranici technických a jezdeckých možností.
Další často zmiňovanou kritikou je ohrožení bezpečnosti – jezdit ve sprintu, kde mohou rychlejší vozy narazit na pomalejší, by mohlo vést k větším rizikům havárií i zranění. Týmy navíc investují stovky milionů do vývoje a nasazení monopostů, a riskovat jejich poškození v experimentálním formátu je pro ně těžko přijatelné. Výzvou pro FIA tak zůstává najít správný balanc mezi napínavou show a zachováním sportovní integrity, která je ve Formuli 1 klíčová.
Přesto nelze přehlédnout, že sprinterské víkendy jsou mezi diváky obecně oblíbené a přitahují větší sledovanost i nové partnery. Pokud se podaří doladit pravidla, například zvýšením bodového hodnocení nebo lepší motivací jezdců riskovat, může sprint oslovit ještě větší počet fanoušků. Diskuse o reverse grid pak stále zůstává otevřena, a je možné, že v budoucnu se dočkáme dalších odvážných změn, které zamíchají nejen pořadím na trati, ale i historií samotného sportu.
Na konci dne je však Formule 1 především o hledání rovnováhy mezi tradicí a inovací. Přes všechny kontroverze je jisté, že série sprintů a debaty o formátu dávají tomuto legendárnímu seriálu nový směr – a fanoušci se mají v následujících sezónách rozhodně na co těšit.