V dramatické historii Formule 1 existují momenty, které navždy změní vnímání spravedlnosti, strategie a závodní odvahy fanoušků po celém světě. Jedním z nejdiskutovanějších příkladů bylo Velké finále sezóny 2016, kdy Lewis Hamilton použil jedinečné taktiky ve snaze získat titul mistra světa. Když se však o několik let později Max Verstappen ocitl v podobné situaci během Abu Dhabi Grand Prix, rozvinula se zcela jiná strategie – a to nejen kvůli povaze samotného závodu, nýbrž také regulím a soupeřům na trati.
Lewis Hamilton v roce 2016 potřeboval k vítězství v šampionátu víc než jen cílovou vlajku – musel doufat ve ztrátu bodů jeho tehdejšího týmového kolegy Nica Rosberga. Proto zvolil mimořádně pomalé tempo a snažil se Rosberga dostat pod tlak soupeřů tím, že zdržoval celý vláček vedoucí skupiny. Tato taktika vyvolala na konci sezóny mohutnou debatu a zůstala v paměti jako jeden z nejodvážnějších pokusů zvrátit vývoj šampionátu soubojovou jízdou.
Když Max Verstappen bojoval v rozhodujícím závodě o titul, hodně fanoušků čekalo, zda sáhne po podobném triku. Ovšem okolnosti už nebyly stejné. Red Bull a Verstappen čelili odlišné konfiguraci závodu: Verstappen se ocitl v pozici, kdy byl v závěru na čerstvějších pneumatikách v porovnání s Hamiltonem a bitva se rozlouskla v samotném závěru po kontroverzní neutralizaci Safety Carem. Chyběly příležitosti k taktice typu "slow down" a Verstappen musel spoléhat na čistou rychlost a odvahu v přímém souboji.
Zásadním faktorem byla také změna samotné dynamiky šampionátu a úloha sportovních regulí během sezóny 2021. Řídící orgány byly po zkušenostech z minulých let mnohem více připravené zasahovat proti úmyslnému zpomalování tempa. Boj o titul byl navíc mnohem agresivnější a nekompromisní, což minimalizovalo prostor pro subtilní strategické hry během rozhodujících kol. Rozhodující okamžik již nebyl vteřinovým manévrem nebo dlouhodobým plánem, ale spíše čistou závodnickou akcí.
Zároveň roli hrálo i složení soupeřů v okolí vedoucích dvojic. V roce 2016 jezdily vozy Mercedes s obrovským odstupem před ostatními, což Hamiltonovi umožnilo svou taktikou "brzdit" celý peleton bez extrémního rizika. V roce 2021 však byli v závěsu za vedoucím duem jiní soupeři – například Carlos Sainz nebo další jezdci, kteří nebyli tak pevně vázáni na týmové strategie a mohli nabídnout nevyzpytatelnou komplikaci. Narychlo změněné pořadí po restartu závodu navíc znamenalo, že Verstappen měl jedinou šanci – a tu uchopil sice agresivní, ale především čistě sportovní jízdou.
Max Verstappen tak do svého rozhodujícího vítězství vložil zcela jiný typ strategie než jeho předchůdce Hamilton – nešlo zde o zpomalovací hru nebo skryté šachy, ale o odvahu a využití všech dostupných možností v rámci pravidel. Tento přístup byl o to cennější, že soudobí diváci touží po férových a napínavých soubojích, které jsou o rychlosti, rozhodnosti a schopnosti improvizace ve vypjatých momentech.
Fanoušci Formule 1 byli díky těmto závodům opět svědky toho, jak rozdílné mohou být cesty za titulem. Na jedné straně stojí Hamiltonova legendární trpělivost a taktická rafinovanost, na druhé pak Verstappenova odvaha, blesková reakce a přímá akce. Jednoznačně však oba přispěli k bohaté historii šampionátu a znovu připomněli, že v F1 není nikdy nic předem rozhodnuto – ať už běží o strategii, nebo o surovou rychlost na cílové rovince.
