Chladící vesty se v posledních letech staly neocenitelnou pomůckou nejen na okruzích v nejteplejších destinacích, ale stále častěji také během evropských Velkých cen formule 1. Tento vynález, využívaný před samotným startem závodů, se rychle dostal do popředí pozornosti nejen u týmových inženýrů, ale především u samotných pilotů, kteří během jízdy čelí extrémnímu fyzickému a tepelnému zatížení.
V extrémních podmínkách, například během tropických závodů v Bahrajnu, Singapuru či na maďarském Hungaroringu, dosahuje teplota v kokpitu monopostu až neuvěřitelných 60° Celsia. Pilot je nucen zabojovat nejen se soupeři a limitem vozu, ale i s vlastním organismem, dehydratací a přehřátím, které mohou znatelně ovlivnit jeho výkon. Právě tady nacházejí chladící vesty své místo, ať už v boxech před startem, nebo před promítáním závodní strategie.
Tato zařízení fungují na principu chlazení speciální kapalinou či malými ledovými polštářky, které výrazně snižují tělesnou teplotu jezdce. Jejich účinnost je dnes již obrovská, přesto mají i svá úskalí – jak potvrdilo několik pilotů současného startovního pole. Přehřátí totiž vede ke ztrátě koncentrace, pomalejším reakcím i zhoršenému komfortu v kokpitu.
Například zkušený pilot Mercedesu vysvětluje, že chladící vesta je rozdíl mezi tím, zda se na start postaví skutečně svěží, nebo už zkraje závodu s rezervou fyzických sil. "Být před prvním kolem správně vychlazený znamená až několik procent výkonu navíc," říká pilot, který však varuje před přílišným spoléháním se na vesty. "Pokud je necháme působit moc dlouho, tělo si zvykne na nižší tepotu, a přechod do rozpáleného auta je šok, často následuje urychlené pocení, což může být demotivující."
Vědecké týmy v padoku proto hledají ideální časování a rovnováhu: optimální je použít vestu v posledních minutách před startem, ale ne déle. Někteří piloti, například z Red Bullu či Aston Martinu, však dávají přednost i lehce odlišnému stylu – místo dlouhého chlazení vsadí na krátké, intenzivní zchlazení těsně před nasednutím do vozu. Výsledek: více konstantní teplotní adaptace a lepší psychická pohoda.
Naopak někteří jiní jezdci opatrně vyzdvihují i negativa – vesta se prý v některých případech špatně obléká, materiál občas chladí až nepříjemně a některé vesty mají tendenci tlačit pod pásy bezpečnostního postroje. Přesto je obecný konsenzus v padoku jasný: chladící vesta je dnes v moderní formuli 1 naprosto nepostradatelná součást předzávodní přípravy.
Objevují se však i inovace: některé stáje testují aktivní chlazení a nový typ gelových napájecích modulů, které vydrží chladit déle a jsou lehčí. Vývoj jde rychle kupředu, neboť týmy umí ze správné tepelné regulace pilota vytěžit nejen vyšší konzistenci rychlosti, ale i snížení tempo srdce a únavy v dlouhých, více než 90minutových závodech.
Závěrem lze říct, že chladící vesty jsou dnes v depu tak běžné jako volba správných pneumatik. Největší vliv mají na tratích v extrémním vedru, kde rozhodují detaily a psychická připravenost. Moderní Formula 1 v tomto ohledu opět tlačí technologické hranice a ukazuje, jaký význam má v elitním motorsportu nejen síla, ale i termální management lidského těla.
```
